Nejen mýty kolem pasivních domů, ale v současnosti mnohem více kolem budov s téměř nulovou spotřebou energie hýbou světem stavebníků. S blížícím se příchodem roku 2020 se především stavebníci rodinných domů ptají, co tyto pojmy znamenají. V článku porovnáme rozdíly těchto dvou standardů a řekneme si, co znamená takový dům stavět.
Od 1.1.2020 budou už všichni stavebníci, tedy i v případě stavebníků rodinných domů, budou podávat žádost o stavební povolení na tzv. budovu s téměř nulovou spotřebou energie.
Tento pojem a s ním spojený zcela konkrétní požadavek je v naší legislativě jasně definován už od roku 2013, takže to není nic nového a nepředvídatelného, jak se lze leckdy dočíst. Ona definice je v České republice nastavená docela měkce, na rozdíl od mnoha jiných zemí EU, kde se budovy s téměř nulovou spotřebou požadují také podle společné evropské směrnice.
Dá se říct, že současný stavební trh už většinou tyto nové požadavky plní. Nejedná se o výrazné skokové zpřísnění, navíc určitá zpřísňování probíhají už třicet let a odráží vývoj v mnoha oblastech od technického pokroku přes ceny energie až po vzetí odpovědnosti společnosti za změny klimatu. Vývoj je logický, podobně jako se snižuje spotřeba aut nebo jsou úspornější domácí spotřebiče, snižuje se spotřeba i u budov, které navíc pořizujeme na mnohem delší dobu.
Podle prováděných průzkumů (např. UCEEB, 2019) plní v současnosti požadavky na nové stavby, tedy ještě před zavedením této povinnosti, asi 80 % novostaveb rodinných domů.
Jak moc je budova s téměř nulovou spotřebou jiná a na kolik mě vyjde?
Oproti požadavkům na běžné novostavby je potřeba zlepšit parametry obvodových konstrukcí domu asi o 12 %, což v praxi může znamenat přidat asi 3 cm na tloušťce zateplení fasád oproti nutnému minimu, obdobně přidat na zateplení střechy nebo třeba osadit okna s trojskly namísto dvojskel.
Mnozí stavebníci dělají tato opatření již nyní a pro ně tedy nemusí nastat žádná změna.
Druhý upravený požadavek se týká tzv. neobnovitelné primární energie, která vyjadřuje, kolik neobnovitelné energie je potřeba skutečně vynaložit z okolního prostředí na zajištění potřebných parametrů v domě, jako je teplota interiéru, vody, dostatečné osvětlení apod.
S ohledem na to, že česká elektřina pochází zejména z uhelných a jaderných elektráren, nemá elektrická energie v tomto ohledu zrovna lichotivé parametry. Proto je u budov s téměř nulovou spotřebou potřeba využívat například plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo fotovoltaické panely. I tyto technologie bývají pro mnohé stavebníky dnes standardem.
Pokud architekt nebo projektant připravili projekt, který respektuje základní pravidla optimálního návrhu z hlediska udržitelnosti a efektivity provozu, jako je vhodná orientace vůči světovým stranám, zónování vnitřních prostorů, prvky pasivního stínění nebo kompaktnost tvaru budovy, nemusí být nutné silnější zateplení nebo lepší technologie, než jsou dnes obvyklé.
Zároveň není povinné instalovat systém řízeného větrání, a tedy ani rekuperaci, jak se často lze dočíst.
Řízené větrání s rekuperací má ale mnoho výhod, nejen vedoucích k úspoře energie, ale také k lepšímu zajištění čerstvého vzduchu.
Z výše uvedeného plyne, že pokud dnešní stavebník má racionálně navržený dům a využívá obvyklé postupy a technologie (a nepřipravuje tedy dům na úplné hraně současného legislativního minima), bude plnit požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie bez vícenákladů.
V opačném případě je potřeba počítat s vícenáklady přibližně až kolem 1 % celkových nákladů na stavbu. Více o budovách s téměř nulovou spotřebou se dočtete na webu aliance Šance pro budovy zde: https://sanceprobudovy.cz/vyhlaska-o-nulovych-budovach/.
A co pasivní dům?
Pasivní dům je v České republice definovaný přísněji, než výše popsaná budova s téměř nulovou spotřebou energie, která bude od 1. 1. 2020 povinná pro všechny nové budovy. Pasivní domy povinné nejsou, ale jejich výstavba je podporována dotacemi z programu Nová zelená úsporám.
U pasivních domů je přísnější požadavek jak na izolační schopnost všech obvodových konstrukcí, tak na potřebu tepla na vytápění i neobnovitelnou primární energii.
Níže uvedený graf znázorňuje rozdíly pro typický fiktivní objekt. V mnoha zemích EU je definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie mnohem přísnější a mnohdy odpovídá nebo jde dokonce ještě dál až za úroveň pasivního domu.
Jak to bude v budoucnu?
V příštích letech i s ohledem na očekávaný vývoj cen energií se bude požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie posouvat blíže na úroveň pasivních domů.
Příslušné předpisy budou i nadále platné pro nové budovy, a nikoliv renovace stávajících domů.
O České radě pro šetrné budovy
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC – z anglického Czech Green Building Council) sdružuje společnosti z různých sektorů ekonomiky. Jejich pojítkem jsou kvalitní budovy a stavebnictví podporující novou výstavbu i renovace na základě principů udržitelnosti. V České republice Rada působí od roku 2009 a všechny její aktivity směřují k naplnění tzv. Vize Nula, tedy stavu, kdy budovy budou mít nulovou zátěž na životní prostředí v celém jejich životním cyklu. CZGBC je oborovou asociací, formálně zapsaný spolek.